Vystudoval jsem obor Lesnictví na Mendelově univerzitě v Brně a Environmentální inženýrství na VŠB-TU v Ostravě. Od června 2009 jsem působil sedm let ve státní správě na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR v Ostravě na pozici vodaře. Má pracovní náplň se zaměřovala především na projekty s vodařskou tématikou. Momentálně pracuji na volné noze - věnuji se projekční činnosti, administraci žádostí o dotace v ochraně přírody, biologickým posouzením, realizaci výsadeb a ekologické výchově, vzdělání a osvětě.

Od roku 2012 jsem předsedou spolku Občanské sdružení Lužánek, který se věnuje primárně ekologické výchově mládeže, zvyšování povědomí o přírodních hodnotách naší jihomoravské lužní krajiny a budování mokřadů a tůní v intenzivně obdělávané krajině. Od roku 2016 jsem místopředsedou břeclavské pobočky Hnutí Brontosaurus a aktivním členem občanské iniciativy Břeclavská zácpa. Jsem spoluzakladatelem a průvodcem (učitelem) v nově vzniklé Lesní mateřské školce Veverka.

Společně se svou ženou vychováváme dva syny Jakuba a Sebastiana.

Kontakt: 605 923 874, fsalek@seznam.cz

www.filipsalek.cz

Pracuje u Správy železnic a má zásluhu na navrácení historického vzhledu břeclavského nádraží. Působí jako funkcionář Slováckého veslařského klubu. Je propagátorem městské cyklo-dopravy a železniční historie.

Ještě jako místostarostovi se mi podařilo, aby se Břeclav stala zakládajícím členem Asociace měst pro cyklisty. Spolupráce s ostatními městy v Asociaci přináší množství pozitivní inspirace.

Poznal jsem, jak evropská města ucpaná auty našla odvahu korigovat autodopravu a dokázala tak vrátit zpět do center život a lidský rozměr. Pro dopravu do 4km ( = celá Břeclav ) hraje důležitou roli infrastruktura pro cyklodopravu. Ukázalo se, že tam, kde jsou cesty pro cyklisty příjemné a bezpečné, tam lidé daleko častěji využívají kolo jako každodenní dopravní prostředek. Cyklista snadněji než auto zastaví, zaparkuje, nakoupí, prostě obstará více věcí. A tomu se rychle přizpůsobí komerční sféra. A tak se do center vrací život. Proto vedle kvalitního veřejného prostoru patří kvalitní cyklodoprava mezi hlavní parametry pro oživení center měst.

Není to jen o délce cyklostezek, je to o detailech, na které se u nás tak rádo zapomíná (řešení kolizních míst, povrch, osvětlení, stojany apod.).

Kontakt: 725 784 851, lubosskratky@gmail.com

Po vystudování oboru Marketing a management na střední škole jsem pracoval pro společnosti OTIS a.s., IFE ČR atd. V současnosti pracuji na oddělení nákupu společnosti RP Climbing s.r.o., která vyrábí lezecké vybavení pod značkou OCÚN.

Ve volném čase se věnuji vojenské historii našeho města a jsem dlouhodobým členem Klubu vojenské historie Břeclav z.s. a Československé obce legionářské. Podílíme se na každoroční organizaci oslav 28. října dalších významných výročí v Břeclavi, pro muzeum jsme připravili několik výstav a ve spolupráci s knihovnou pořádáme přednášky o historii našeho města.

Podporuji vznik stálé expozice o historii našeho města, které se břeclavské muzeum dlouhá léta vyhýbá a nabízí jen drobné střípky. Naše město je historické a dějiny naší země tady procházely dost často. Historická expozice našeho města je důležitá, proto, aby se obyvatelé našeho města, naše děti a také návštěvnici dozvěděli o tom, jaký skutečný význam Břeclav po staletí měla.

Našemu městu chybí dlouhodobý plán rozvoje. Podporuji vznik dlouhodobého plánu, na kterém by se dohodla většina stran v našem městě, a který by se realizoval napříč volebními obdobími. Pokud chceme, aby město budovalo něco smysluplného a více sofistikovaného, než jen opravy chodníků a parků, tak potřebujeme dlouhodobý plán.

Kontakt: 723 526 444 , mu7705@seznam.cz

Po absolvování studia historie na FF tehdejší UJEP Brno, dnes Masarykova univerzita, pracovala téměř 20 let v Městském muzeu a galerii Břeclav. Působila zde v pozicích odborného pracovníka v oborech historie, etnografie a v letech 2011 až 2014 stála v čele této příspěvkové organizace.

V současné době se zabývá soukromým výzkumem a prací v terénu. Jejím hlavním badatelským zájmem v oboru etnografie je národopisná oblast Podluží, a to zejména lidový kroj, nářečí a zvykosloví či náboženský život v regionu. Je autorkou řady odborných studií, věnuje se návrhům a rekonstrukcím krojů i krojových součástí pro cimbálové muziky, dětské národopisné soubory a slovácké kroužky. Podílí se také na scénářích a realizacích národopisných vystoupeních a obnovování tradičních zvyků.

V oblasti regionálních dějin u ní dominuje výzkum židovského obyvatelstva Břeclavska. Specializací je potom historie a genealogie nejvýznamnější židovské podnikatelské rodiny v Břeclavi, Kuffnerových. Je také odbornou správkyní židovského hřbitovního areálu v Břeclavi.

Miluje cestování, zahradničení, kočky, anglické detektivky a své dva syny. Největší láskou je teď tříletá vnučka Zuzanka.

V Břeclavi žiji od roku 1967 a jsem absolventkou nejen zdejšího gymnázia, ale i jeho uměleckých souborů Regina a Polyfonia. Na gymnázium jsem se v roce 1993 vrátila jako učitelka a od roku 2006 až do roku 2019 jsem také pomáhala při organizaci projektů gymnaziálního pěveckého souboru Polyfonia (výměnné pobyty v Německu, na Slovensku, v Rusku, benefiční koncerty, aj.). Nyní se snažím v rámci dějepisného semináře popularizovat mezi studenty gymnázia regionální dějiny a podpořit tak jejich vztah k našemu městu a jeho okolí.

Věřím, že smysluplně strávený volný čas školní mládeže intenzivně formuje její kulturní, duchovní a sociální cítění. A proto je potřeba vytvářet přívětivé podmínky pro rozvoj zájmové činnosti mladé generace a pro její prezentaci.

Setkávám se denně s dětským trápením, duševními nemocemi a starostmi rodin, na kterých má mimo jiné podíl i prostředí, ve kterém žijí.

Našim dětem bychom měli zajistit funkční a bezpečné místo pro jejich zdravý vývoj především v rodině, ale také ve městě a v jejich okolí.

Říká se, že umění a tradice jsou duší národa, a proto vidím obrovský smysl v podpoře skutečných hodnot - v jejich udržování a předávání.

V roce 1998 jsem začal navštěvovat břeclavskou ZUŠ, kde se mi dostalo základního uměleckého vzdělání. Pokračoval jsem studiem na Konzervatoři Brno (1996-2002) a dále na JAMU (2002-2006). Během studia jsem byl angažován v orchestru Národního divadla v Brně a také v orchestru Městského divadla v Brně. Při své koncertní činnosti napříč ČR a Evropou jsem měl možnost poznat zvyklosti různých měst a jejich pohled na kulturu v daných regionech, která určovala jejich společenský statut.

Po studiích mé cesty směřovaly na dráhu učitelskou, které se věnuji na ZUŠ Břeclav.

Z pozice učitele a profesionálního hudebníka (B-Side band) se denně setkávám s kulturou, jak ve formě předávání zkušeností, tak i v uplatnění dovedností a talentu. Stále více vidím smysl v tom, podílet se na vzdělávání dětí a mládeže, s důrazem na estetické cítění a rozpoznávání opravdových kulturních hodnot.

Jako občan Břeclavi a otec rodiny, mám zájem na tom, aby město Břeclav splňovalo co možná nejlepší podmínky k harmonickému životu.

Jsem učitelem na břeclavské průmyslovce. Jedním z mých koníčků je sport, v létě hlavně cyklistika. A proto se zajímám o řešení bezpečnosti cyklistů při jízdě po Břeclavi. Protože jedním z bodů programu občanské iniciativy Naše Břeclav je i cyklodoprava, rozhodl jsem se pro kandidaturu do zastupitelstva.

I když nejsem rozený břeclavák, ale "náplava" ze Slovenska, žiji zde již 34 let. Břeclav je mým domovem, a proto chci přispět k tomu, aby se nám zde žilo lépe.

Spolumajitel zahradního centra Malinkovič. Dlouhodobě a intenzivně se věnuji rozvoji zahradnických služeb a v minulosti jsme se významně podíleli na údržbě veřejné zeleně v našem městě.

Díky svému oboru a zálibě v cestování vidím, že vzhled našeho města má daleko k úrovni podobně velkých měst v Evropě. Chybí nám téma, které by náhodnému návštěvníkovi řeklo, kdo jsme, a od které by se odvíjelo i zpracování veřejného prostoru , zeleně i nových staveb ve městě. Centrum města je dlouhodobě zanedbáváno a na mne místy působí až nepřátelsky. Nikdy jsem nepostřehl, že by radnice tyto problémy řešila v delším horizontu a s nějakou vizí, stále se jedná o slepenec nejroztodivnějších prvků a stylů.

Je mi 35 let a už 14 let pracuji v Českých drahách a Správě železniční a dopravní cesty.

Trápí mě, že město nemá ucelenou dopravní koncepci a přitom nás trápí neustálé zvyšování intenzity silničního provozu. 

Město není pro auta, ale pro lidi. 

Řešení vidím ve zkvalitnění komunikací pro pěší a cyklisty a ve spolehlivé MHD. Zamlouvá se mi i myšlenka využití železnice jako MHD s využitím zastávky Poštorná a vybudování zastávky Na Valtické, Habrová Seč.

Učím na gymnáziu Břeclav, kam jsem nastoupil po absolvování studia na přírodovědecké fakultě UP Olomouc. Přes 20 let jsem zpíval v souboru PSMU (Pěvecké sdružení moravských učitelů) a dodnes jsem člen skupiny Teachers.

Rád cestuji a poznávám státy i mimo Evropu, hlavně ty, které ještě nejsou tak poznamenány " západní civilizací " Je to velmi poučné a inspirativní.

Proklamuji aktivní sportovní odpočinek hlavně v kolektivní formě. Jde nejen o možnost, jak si zlepšit kondici a vyhýbat se nemocem, ale také o společenskou událost - kde lépe pohovořit a vyměnit si názory.

Ze sportu i hudby jsem dávno pochopil, že dobře a harmonicky stmelený kolektiv je víc než nesourodé a individuální, i když kvalitní, sportovní výkony.

Dnes si mladí nemají ani kde jen tak společně zasportovat. Neoplocených prostor ubývá a ne všichni se chtějí organizovat v klubech, a ani na to nemají peníze. Myslím, že se dá pomoci.

Žádná (politická) strana nemá ty nejlepší odborníky, tak proč se nenaslouchat navzájem. Je třeba ovšem tomu jít víc naproti...

Stavební inženýr (dopravní stavby), projektant a znalec.

Hlavní pracovní náplní byla stavebně-inženýrká činnost pro malé obce nejen břeclavského okresu, a to již 25 let, z toho 15 let v samostatném podnikatelském režimu. Od ledna 2018 jsem zaměstnán na technickém odboru správy majetku ČD. Na styku s komunální sférou jsem se pohyboval téměř celý profesní život a možná nastal čas nabídnout získané praktické zkušenosti i pro své město. Narodil jsem se sice v Brně, ale od svých 5 let žiju (s malou přestávkou) v Břeclavi. Na identifikaci hlavního problému našeho města nemusí být člověk zrovna dopravním inženýrem. Chybějící městský obchvat je zásadním negativním faktorem podvazujícím další rozvoj našeho města a současně je pro běžné obyvatele 1 až 2 krát denně (ráno do práce, odpoledne děti do kroužků..) otravnou zátěží (a kolo to vždy nevyřeší - viz. děti). A to nám tu ještě lítají ve vzduchu nápady na zřízení nákupního centra v tomto prostoru... Samozřejmě, již dnes je pozdě a zítra bude ještě později a pak už možná nebudou ve státním rozpočtu ani finance na takovou stavbu. O to důležitější je nespoléhat se pouze na jednu kartu a mít připravené záložní řešení, kterým je v daném případě příprava a vybudování druhé spojnice Poštorné s centrem města jako samostatné investice. Síť bezpečných cyklistických tras v našem cyklo-městě je doslova bídná... (červené vyznačení cyklopruhů je chabou náplastí). Pracovní činností, kterou již také 15 let průběžně vykonávám jsou odhady nemovitostí. Na tomto odborném poli bych od města očekával přístup - městské pozemky neprodávat (pozemky jsou jako ropa, po vyčerpání již nebude dál co těžit/prodávat) - ale pronajímat za účelem trvalého příjmu do městské pokladny. Samozřejmě kromě výjimek řešících narovnání majetkoprávních vztahů, např. zahrada u domku zasahující do městského pozemku. Jako obzvláště varující se mi v této souvislosti jeví záměry prodejů pozemků v areálu bývalého cukrovaru. Podíl soukromého kapitálu na rozvoji této lokality bude jistě nezbytný, rozhodně ale ne jeho účasti přes prodej pozemků. (Aby naši potomci za pár let nemuseli tato pozemky zpět draze vykupovat - jak to tak v ČR někdy bývá...). Pro město Břeclav tyto zásadní rozvojové plochy (rodinné stříbro) v centru města musí zůstat pod jeho pevnou kontrolou!

Závěrem: Do veřejného života tímto, kromě krátké epizody v přelomových letech 1989 - 1991 tímto vstupuji poprvé. Hlavní motivací je vyjádření osobní podpory lídrům naší kandidátky, poněvadž v nich vidím záruku pevných postojů, zodpovědného přístupu a jistoty, že se v případě jejich zvolení do městské rady budou (nejen) výše popsané problémy projednávat alepsoň transparentně - neumožní-li síla získaných mandátů přímý podíl na jejich řešení.

V roce 1992 spoluzakladatel rodinné firmy Baroko. V současnosti spolumajitel a provozovatel restaurace Irish Pub Baroko a kavárny Café Galerie.

Od roku 1990 člen Českého zahrádkářského svazu. Později jako člen výboru ZO č. 88 Nad Splavem se aktivně zapojuji do snahy o prosazení změn v novém územním plánu za účelem zachování zelených ploch v katastru našeho města a tím i o záchranu celé zahrádkářské osady Nad Splavem. Územní plán města tu není od toho, aby upřednostnil prospěch jednotlivce před zájmy většiny jeho obyvatel. Věřím, že při dobré vůli a bez arogance se vždy najde přijatelný kompromis.

V Břeclavi žiji od dětství a pozoruji, jak se některé věci zlepšují a jak jich mnoho stagnuje nebo upadají. Jelikož rád cestuji a pozoruji okolní svět, tak vidím, že věci se dají měnit a města mohou být příjemnějším prostorem pro život. Nejdůležitější je péče o veřejný prostor. To, co nás nejvíce obklopuje při pohybu ve městě a má dopad na naše pohodlí, je především doprava a zeleň. I když se toho v našem městě dost mění, tak bych chtěl, aby změn k lepšímu bylo mnohem více.

Vystudoval jsem agroekologii na Mendelově univerzitě v Brně. Pracoval jsem na Duhovce - středisku volného času Břeclav a pořádal dětské letní tábory. Nyní působím v místním Hnutí Brontosaurus, kde se snažíme v rámci svého volného času udělat něco praktičtějšího pro své okolí. Další aktivitou pro zlepšení veřejného prostoru je působení v neformální skupině Břeclavská zácpa, která se zabývá dopravou v Břeclavi. Více podrobností o aktivitách této skupiny je na webových stránkách breclavskazapca.cz.

Mnoho inspirace pro chytré detaily života ve městě jsem načerpal během svých několikaměsíčních pobytů ve Francii a Německu.

10 let jsem pracoval v Tranze Břeclav a přes obráběče kovů, údržbáře, směnového mistra a po dodělání vysoké školy jsem se stal vedoucím výroby dopravních systémů.

Vždycky jsem rád sportoval a od mládí jsem hrál fotbal za Tatran Poštorná. Po návratu z vojny jsem s kamarády založil v Břeclavi oddíl karate. Dlouhá léta jsem jej trénoval. Dnes již zajdu na trénink pouze občas nebo si zastřílím z luku případně si zajdu zaplavat na bazén v Břeclavi. Velmi rád jezdím na kole po krásném okolí Břeclavi.